Stavební spoření na našem trhu existuje téměř dvě desetiletí. O jeho vysoké oblíbenosti svědčí i to, že jej má uzavřeno téměř každý druhý obyvatel České republiky. A není divu. Stavební spoření nepodléhá výkyvům akciových trhů, má garantovanou úrokovou sazbu a umí řešit dlouhodobé...
Stavební spoření na našem trhu existuje téměř dvě desetiletí. O jeho vysoké oblíbenosti svědčí i to, že jej má uzavřeno téměř každý druhý obyvatel České republiky. A není divu. Stavební spoření nepodléhá výkyvům akciových trhů, má garantovanou úrokovou sazbu a umí řešit dlouhodobé potřeby klientů lépe než jiné finanční produkty.
Stavební spoření u nás vzniklo začátkem 90. let s cílem zlepšit nedostatečnou kvalitu bytového fondu České republiky a motivovat obyvatele, aby investovali do svého bydlení. Mnozí z nich si tak v průběhu let díky výhodným podmínkám stavebního spoření pořídili vlastní bydlení.
Dle odhadu realizovaného před 10 lety Asociací českých stavebních spořitelen byla míra podfinancování bytového fondu na úrovni 400 mld. Kč, zatímco v současné době ji Asociace odhaduje na 500 mld. Kč, což znamená, že investice do bydlení rostou pomalejším tempem, než je třeba.
Často se argumentuje pouze výdaji, které stát na stavební spoření každoročně vynakládá. V roce 2009 to bylo přibližně 13 mld. Kč. Paradoxně už se nemluví o příjmové stránce stavebního spoření, která je velmi silná. Jen za rok 2009 získal stát díky stavebnímu spoření více než 25 mld. Kč na daních, což znamená, že aktuální poměr mezi vyplacenou státní podporou a příjmy státního rozpočtu, jež plynou ze stavebního spoření, je zhruba jedna ku dvěma. Jinými slovy, jedna koruna státní podpory přinese dvě koruny příjmů do státního rozpočtu.
Prostřednictvím stavebního spoření bylo v minulém roce investováno do bydlení 65 mld. Kč. Tyto půjčky vyvolávají další pozitivní efekty v ekonomice, mimo jiné významně přispívají i k záchraně stávajících a tvorbě nových pracovních míst.
Dalším terčem kritiky je stávající nevázanost prostředků ze stavebního spoření na bytový účel. Princip stavebního spoření je založen na střadatelích, kteří do systému přinesou na nějaký čas peníze a poskytnou je těm, kdo si chtějí vzít úvěr. Sami pak peníze nevydají hned, ale odkládají spotřebu a kumulují prostředky. Za to pak získají odměnu ve formě prémie ke spoření. Na jeden průměrný úvěr tak připadají čtyři průměrní střadatelé, kteří si úvěr nevezmou.
Na Slovensku vyzkoušeli vázanost prostředků ze stavebního spoření na bytový účel a velmi záhy zjistili, že došlo k narušení celého tamního systému stavebního spoření. V letech 2006 – 2008, kdy stavební spořitelny v České republice vykázaly úvěrovou expanzi a půjčily téměř 200 mld. Kč, slovenské stavební spořitelny ji neměly z čeho realizovat a celkově půjčily pouze necelou čtvrtinu této částky.
Řada finančních analytiků varuje před rostoucí zadlužeností domácností. Stavební spoření motivuje miliony lidí ke spoření a vytváření finančních rezerv. Na závěr je třeba připomenout význam stavebního spoření v období finanční krize. Zatímco objem poskytnutých hypoték v roce 2009 meziročně poklesl o 40 %, stavební spořitelny svůj úvěrový výkon meziročně snížily jen o 10 % (Raiffeisen stavební spořitelna zaznamenala dokonce 10% meziroční růst v objemu poskytnutých úvěrů).
Klíčovou roli stavebních spořitelen během finanční krize vyzdvihl i současný německý ministr dopravy a stavebnictví Peter Ramsauer, který zdůraznil, že konzervativní financování nemovitostí uchránilo Německo před deformacemi, které mimo jiné vedly v USA a Velké Británii k dramatické finanční krizi. Dále připomněl, že finanční model stavebního spoření dokázal krizi odolat právě díky své nezávislosti na finančních trzích.
Vytvořeno na základě materiálů Asociace českých stavebních spořitelen.